v souvislosti s teroristickými útoky a znovu oživeným Huntingtonovým

konceptem „střetu civilizací“ (v českém překladu Huntington, 2001) dostá–

vá do popředí konflikt na interkulturní úrovni. Vzájemné potkávání různých

kultur v jednom prostoru však nemůžeme chápat pouze v kategorii kon–

fliktu; soužití různých kultur nemusí být nutně konfliktní, i když konflikt je

jeho součástí tak, jako je součástí života každého jedince. Interkulturní kon–

flikty mají určitá specifika, kterým musíme porozumět, chceme–li, aby byly

úspěšně řešeny a nebyly pro příslušníky stran v konfliktu příliš traumatizu–

jící. Nejvýraznější složkou interkulturních konfliktů je komunikace a per–

cepce (vnímání okolního světa, jiných osob), protože příslušníci dvou růz–

ných kultur si mohou různě vykládat totéž sdělení, včetně neverbálních

prostředků (mimika, gesta), které je doprovázejí. Různě vnímají stejné věci,

jako například čas, a dokonce mohou různě vnímat konflikt jako takový,

jeho význam a úlohu. 

Co to tedy vlastně konflikt je a jak jej můžeme charakterizovat? Slovo

„konflikt“ je odvozeno z latinského slovesa „confligere“, což znamená

v překladu „sraziti se, utkat se či svésti boj“. Význam tohoto slovesa v nás

vzbuzuje představu dvou protichůdně působících sil.

Konflikt je zpravidla vnímán spíše negativně. Avšak společnost, v níž by

konflikt nebyl přítomen, je asi sotva představitelná. Společnost bez kon–

fliktu by byla statická; slovy Georga Sorela, není–li ve společnosti příto–

men konflikt, dochází k jejímu „zkostnatění“ (Coser, 1986). Z toho vy–

plývá, že konflikt musí obsahovat něco, co je pro každou společnost a její

vývoj životně důležité. Konflikty podporují tvořivost a řešení problémů, sti–

mulují jak soupeřivost, tak vůli a ochotu ke spolupráci. 

S konflikty se setkáváme v každodenním životě. Nemusí být vždy vi–

ditelné pro okolí a málokteré se dostanou na titulní stránky novin, avšak

to neznamená, že by byly méně důležité. Zejména jim je třeba věnovat po–

zornost, protože včasné odhalení konfliktu doutnajícího pod povrchem

umožní preventivní zásah dříve, než dojde k jeho vyhrocení. Poznáme–li

lépe povahu a jádro konfliktu v jeho počátečním stadiu, budeme moci

lépe a včas připravit prostředky k prevenci jeho rozvoje a pro další pod–

půrnou činnost. 

Interkulturní konflikt

Zajímavý  pohled na interkulturní konflikt nabízí Lederach (1995).

Definuje ho pomocí šesti rysů, které považuje za základní: 

124